Jak energetická krize přetvořila evropské ceny plynu
V roce 2022 vyskočily evropské ceny plynu na rekordní maxima poté, co Rusko omezilo dodávky. O tři roky později klesl průměr EU z 11.40 na 9.43 ct/kWh — trh se ale změnil navždy.
Před krizí: levný ruský plyn
Evropa po desetiletí budovala svůj energetický systém na levném ruském potrubním plynu. V roce 2021 Rusko dodávalo přibližně 40 % zemního plynu EU — zhruba 155 miliard kubických metrů ročně. Průměrná cena plynu pro domácnosti v EU se pohybovala na pohodlných 5.07 ct/kWh.
Tato závislost nebyla náhodná. Německé plynovody Nord Stream, dlouhodobé smlouvy s Gazpromem a prostá ekonomika potrubního plynu (levnějšího než LNG) učinily z Ruska přirozeného dodavatele. Ani po ruské anexi Krymu v roce 2014 obchod s plynem v zásadě nepřerušil.
2022: cenová exploze
Když Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, svět energetiky se ze dne na den změnil. Rusko postupně omezilo toky plynu přes Nord Stream 1 na minimum a v září 2022 byly plynovody sabotovány.
Ceny plynu se dostaly do volného pádu — ale směrem nahoru. Průměrná cena pro domácnosti v EU vyskočila do první poloviny roku 2023 na 11.40 ct/kWh, což představuje zhruba zdvojnásobení oproti úrovním před krizí. Nizozemský plynový benchmark TTF, evropská referenční cena, dosáhl v srpnu 2022 ohromujících 340 €/MWh — dvacetinásobku historického průměru.
Zajímavost: na vrcholu byl zemní plyn na jednotku energie dražší než ropa — situace, která se v moderní historii nestala.
Jak se Evropa přizpůsobila
Reakce EU byla rychlá a překvapivě účinná:
1) LNG terminály: Evropa postavila nebo rozšířila více než 20 dovozních LNG terminálů v rekordním čase. Německo přešlo z nulové kapacity LNG na tři plovoucí terminály za méně než rok.
2) Diverzifikace dodavatelů: Norsko se stalo největším dodavatelem plynu do Evropy. Americký vývoz LNG do Evropy se ztrojnásobil. Mezery zaplnily Katar a Alžírsko.
3) Snížení poptávky: Spotřeba plynu v EU klesla v roce 2022 o 18 % a v roce 2023 o dalších 7 %, díky opatřením pro úsporu energie, mírným zimám a průmyslovým přesunům.
4) Vládní zásahy: cenové stropy, dotace a daňové úlevy napříč členskými státy EU. Samotné Německo utratilo 200 miliard € na energetickou podporu.
5) Požadavky na zásobníky: Nové nařízení EU ukládá naplnění zásobníků na 90 % do 1. listopadu každého roku.
Kde jsou ceny dnes
Průměrná cena plynu pro domácnosti v EU klesla z 11.40 ct/kWh (vrchol) na 9.43 ct/kWh dnes (2025-S2) — pokles o -17.2 %. Ceny však zůstávají výrazně nad úrovní před krizí 5.07 ct/kWh.
Zotavení cen bylo nerovnoměrné. Země, které byly nejvíce závislé na ruském plynu (Německo, Rakousko, Itálie), zaznamenaly největší volatilitu. Země s různorodými zdroji dodávek (Španělsko, Portugalsko se svou LNG infrastrukturou) se zotavily rychleji.
Ruský potrubní plyn do Evropy klesl ze 155 bcm/rok na méně než 20 bcm — hlavně prostřednictvím poslední zbývající trasy přes Ukrajinu, jejíž platnost vypršela v lednu 2025.
Nový normál
Evropský trh s plynem se zásadně změnil:
- LNG nyní dodává více než 35 % evropského plynu (oproti 20 % před krizí)
- Ceny plynu jsou strukturálně vyšší kvůli dražšímu LNG ve srovnání s potrubním plynem
- Průmyslová poptávka po plynu trvale poklesla, protože továrny přešly na elektřinu nebo se přestěhovaly
- Expanze obnovitelné energie se zrychlila a snížila poptávku po plynu pro výrobu elektřiny
Energetická krize, i když bolestivá, možná urychlila zelenou transformaci Evropy o desetiletí. Éra levného ruského plynu skončila — a Evropa se nevrátí zpět.